Ezk Ezechiel, kapitola Kniha proroka Ezechiele, kapitola 32
Žalozpěv nad faraonem
Prvního dne dvanáctého měsíce dvanáctého roku32:1 3. března 585 př. n. l. jsem dostal slovo Hospodinovo: „Synu člověčí, zpívej žalozpěv nad faraonem, králem Egypta, a řekni mu:
Považuješ se za lva národů?
Připomínáš spíš mořskou obludu!
Brouzdáš se svými řekami,
nohama plácáš do vody
a čeříš bahno v potocích.32:2 Ez 29:3
Tak praví Panovník Hospodin:
Roztáhnu na tebe svoji síť
a sejdou se mnohé národy,
aby tě mou sítí vytáhly.
Pohodím tě pak na souši
a budeš ležet jen tak na zemi.
Přivedu na tebe veškeré ptáky
a všechnu zvěř tebou nasytím.
Rozházím tvé maso po kopcích
a tvou zdechlinou zaplním údolí.
Napojím zemi tvojí kaluží,
tvá krev dosáhne až k pohořím,
budou tě plné všechny rokliny!
Až zdechneš, nebe zakryji
a hvězdy na něm zatemním;
slunce ukryji za mraky
a měsíc nevydá svůj svit.
Všechna světla, jež září na nebi,
kvůli tobě zatemním
a tvoji zem ponořím do tmy,
praví Panovník Hospodin.
Mnohé národy znepokojím v srdci,
až tvé kusy roznesu mezi pohany,
do zemí, o nichž netušíš.
Mnohé národy tebou vyděsím;
jejich králům vstanou hrůzou vlasy,
až jim zamávám mečem před tváří.
Strachy o život se bude třást bez ustání
jeden každý z nich
v den tvé záhuby.
Tak totiž praví Panovník Hospodin:
Meč babylonského krále
se chystá na tebe!
Nechám tu tvoji hordu padnout
mečem hrdinů –
nejukrutnějších ze všech pohanů,
kteří rozdrtí pýchu Egypta
a celá jeho horda bude zničena.
Vyhubím i všechen jeho dobytek
na březích velkých řek.
Už je nerozčeří noha člověka,
nezkalí je ani zvířecí kopyta.
Tehdy ty jejich vody ustálím
a nechám je plynout podobné oleji,
praví Panovník Hospodin.
Až Egypt zcela zpustoším
a zbavím tu zemi všeho v ní,
až pobiji všechny, kdo v ní bydleli,
tehdy poznají, že já jsem Hospodin.
Toto je žalozpěv určený k truchlení. Ať jej zpívají dcery národů! Ať jej zpívají nad Egyptem a všemi jeho hordami, praví Panovník Hospodin.“
Farao v podsvětí
Patnáctého dne téhož měsíce dvanáctého roku32:17 17. března 585 př. n. l. jsem dostal slovo Hospodinovo: „Synu člověčí, truchli spolu s dcerami vznešených národů nad egyptskými hordami. Pošli je do podsvětí k těm, kdo klesli do jámy:
‚Jsi snad lepší než ostatní?
Dolů! K neobřezaným ulehni!‘
Padnou uprostřed mečem pobitých. Meč je tasen; Egypt už odvádějí i se všemi jeho hordami. Mocní hrdinové o něm a jeho spojencích promluví zprostřed záhrobí:
‚Už jsou dole!
Ulehli k neobřezancům pobitým mečem!‘
Bude tam Asýrie a celá její armáda – jejich hroby všude dokola! Ti všichni padli a mečem pobiti pohřbeni byli do jámy nejhlubší. Kolem jejího hrobu všude dokola leží její armáda. Ti, kdo šířili hrůzu v zemi živých, padli, mečem pobiti.
Bude tam Elam a celá jeho horda – kolem jeho hrobu všude dokola! Ti všichni padli a mečem pobiti sestoupili neobřezaní do podsvětí. Ti, kdo šířili hrůzu v zemi živých, teď snášejí hanbu s těmi, kdo klesli do jámy. Ustlali mu lůžko mezi padlými – celá jeho horda má hroby všude dokola! Všichni ti neobřezanci byli mečem pobiti, protože šířili hrůzu v zemi živých, a tak teď snášejí hanbu s těmi, kdo klesli do jámy. Jsou uloženi mezi padlými.
Bude tam i Mešek, Tubal a celá jeho horda – jejich hroby všude dokola! Všichni ti neobřezanci byli mečem pobiti, protože šířili hrůzu v zemi živých. Neleží ale mezi dávnými32:27 podle LXX (MT: neobřezanými) hrdiny, kteří sestoupili do podsvětí ve válečné zbroji, s hlavou položenou na meči a se štítem,32:27 rekonstruované znění (MT: s trestem) jenž přikrýval jejich kosti tenkrát, když se země živých děsila před těmi hrdiny. Ty však budeš ležet zmrzačen mezi neobřezanci pobitými mečem.
Bude tam i Edom se svými králi a knížaty. I přes svou udatnost byli uloženi k mečem pobitým. I oni leží s neobřezanci, s těmi, kdo klesli do jámy.
Budou tam všichni severní vladaři spolu se všemi Sidonci. Přes hrůzu, již budili svou udatností, sestoupili i oni s hanbou k pobitým. Teď leží neobřezaní mezi mečem padlými a snášejí hanbu s těmi, kdo klesli do jámy.
Až je farao s celým svým vojskem uvidí, dojde útěchy nad všemi svými hordami pobitými mečem, praví Panovník Hospodin. Pustím totiž svou hrůzu do země živých a farao se všemi svými hordami bude položen mezi neobřezance padlé mečem, praví Panovník Hospodin.“