EsG Ester (řecká), kapitola Přídavky k Esteru, kapitola 7
Je to Haman!
Král i Haman tedy přišli hodovat ke královně. Také tento den, při této druhé hostině, se král Ester zeptal: „Tak tedy, královno Ester, co si přeješ? Co si žádáš? Dostaneš cokoli, třeba i půl království!“7:2 Est 5:3, 6
Odpověděla: „Ráčí-li mi král prokázat laskavost, ať je mi darován život – to je mé přání! Ať je ušetřen i můj lid – to je má žádost! Já i můj lid jsme totiž odsouzeni k záhubě. Máme být oloupeni a zotročeni, nás i naše děti mají prodat jako otroky a otrokyně. Náhodou jsem se o tom doslechla. Náš pronásledovatel si ale nezaslouží zůstat u královského dvora.“
„Kdo to je?“ přerušil ji král. „Kdo se to opovážil udělat?“
„Ten padouch,“ odpověděla Ester, „je tenhle zloduch Haman!“
Haman zůstal před králem a královnou otřesen. Král vstal od hostiny a vyšel do zahrady. Haman se tehdy snažil královnu uprosit, protože viděl, že je s ním zle. Vtom se král vrátil ze zahrady – Haman právě zhroucen na lehátku žadonil u královny. „Tak ty se mi doma ještě budeš sápat po ženě?!“ vykřikl král.
Jak to Haman uslyšel, oněměl hrůzou.
Bugathan, jeden z eunuchů, tehdy králi řekl: „Představ si, Haman dokonce pro Mordechaje, který se krále zastal, připravil kůl. Je vysoký na padesát loket, stojí u Hamanova domu.“
„Ať ho na něj pověsí!“ rozkázal král. A tak Hamana pověsili na kůl, který připravil Mordechajovi. Teprve tehdy se králův hněv utišil.