Psa ŽalmySálmarnir, žalmsálmur Kniha žalmůSálmarnir, žalmsálmur 55

Pro předního zpěváka, na strunné nástroje.

Poučný žalm Davidův.

Naslouchej, Bože, mé modlitbě,

před mojí prosbou se neskrývej,

popřej mi sluchu a odpověz!

Zmítám se v nářku a sténání,

před křikem nepřítele,

před hrozbou ničemy.

Svojí hanebností mě chtějí zavalit,

chovají ke mně krutou nenávist!

Srdce se ve mně chvěje bolestí,

obavy ze smrti mě oblehly.

Hrůza a děs mě svírají

a přemožen jsem úzkostí.

Přál bych si mít křídla holubí –

odlétl bych a našel klid!

Uchýlil bych se někam do dáli,

v pustině bych se usadil. séla

Pospíšil bych si do bezpečí

před touto smrští a vichřicí.

Pohlť je, Pane, jazyk jim spleť,

ve městě vládne krutost a rozbroje!

Ve dne i v noci krouží po jeho zdech,

špatnost a trápení bydlí v něm.

Střed města patří záhubě,

ulice neopouští křivda a lest!

Kdyby protivník mě urážel,

to bych snes,

kdyby mě napadl nepřítel,

skryl bych se.

Ale ty – člověk blízký mně,

můj přítel a můj spřízněnec!

Radili jsme se spolu důvěrně,

do Božího domu chodili v zástupech!

Kéž by je smrt náhle přepadla,

aby se zaživa zřítili do pekla –

domy i srdce mají plné zla!

Já ale k Bohu zavolám,

Hospodin bude má záchrana.

Večer i ráno, také v poledne

úpím a sténám – vyslyš mě!

Bůh mě vykoupí z tohoto boje,

pokoj mé duši dopřeje,

i když jich tolik je proti mně!

Bůh mě vyslyší a pokoří je,

ten, který od věků kraluje! séla

Bůh, jenž se nikdy nemění,

pokoří ty, kdo se ho nebojí!

Na svoje druhy můj přítel zaútočil,

svoji úmluvu porušil.

V ústech měl slova nad máslo lahodnější,

v srdci však válku nosil si.

Jak jemný olej hladily jeho řeči,

vskutku však byly dýkami!

Své břímě uval na Hospodina,

on se o tebe postará;

on přece nikdy nenechá

poctivé padnout do bláta.

Zákeřné vrahy však ty, Bože, srazíš

do jámy nejhlubší.

Půlky života se takoví nedočkají –

já ale v tebe skládám naději!