Amo Ámos, kapitola Kniha proroka Ámose, kapitola 5
Panna izraelská padne
Slyšte slovo, jež pronáším nad vámi – žalozpěv nad domem Izraele:
Panna izraelská padne
a víckrát nevstane.
Opuštěna bude v zemi své,
nikdo ji nezvedne.
Toto praví Panovník Hospodin domu Izraele:
Městu, jež vytáhne s tisícem,
jen sto jich zůstane
a tomu, jež se stem vytáhne,
zůstane jen deset.
Toto praví Hospodin domu Izraele:
Hledejte mne, ať žijete!
Nehledejte Bet-el,
do Gilgalu nechoďte,
do Beer-šeby neputujte.
Gilgal totiž bude vysídlen
a z Bet-elu nic nezbude.
Hledejte Hospodina, ať žijete!
Ať se na dům Josefův nevrhne
jak oheň, který stravuje,
který nikdo v Bet-elu uhasit nemůže!
Vy ale obracíte právo v pelyněk
a spravedlnost k zemi srážíte.
Ten, který stvořil Plejády a Orion,
který obrací stín smrti na jitro
a den pak zase stmívá v noc,
ten, který přivolává mořské vody
a vylévá je na zemi,
má jméno Hospodin.
Do zkázy umí vrhnout mocného,
záhuba přijde i na pevnost!
Vy ale nenávidíte toho, kdo soudí v bráně,
štítíte se toho, kdo mluví pravdivě.
Protože dupete po chudácích
a nutíte je odvádět daně z obilí,
nebudete bydlet v těch svých palácích,
které jste si postavili z kamení;
z těch výtečných vinic, co jste sázeli,
nebudete moci víno pít.
Jen já vím, kolik je vašich vin
a jak hrozný je váš hřích.
Nevinné sužujete, berete úplatek,
ubohé v bráně krátíte na právech.
Rozumný bude v té době mlčet –
ty časy budou zlé.
Hledejte dobré, a ne zlé,
ať žijete!
Hospodin, Bůh zástupů, pak s vámi bude,
jak říkáte.
Zlo nenáviďte a dobro milujte,
u soudu v bráně právo podpořte –
snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje
nad tím, co z Josefa zůstane.
Nuže, toto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů:
Nářek bude znít na všech prostranstvích,
„Ach, běda!“ bude slyšet na všech ulicích.
Rolníky povolají k oplakávání
a znalce žalozpěvů k truchlení.
Nářek bude znít na všech vinicích,
až projdu mezi vámi,
praví Hospodin.
Nenávidím vaše svátky
Běda těm, kteří touží
po Hospodinově dni!
K čemu vám bude Hospodinův den?
Přijde s tmou, a ne se světlem!
Jako by někdo utíkal před lvem
a potkal by se s medvědem;
jako by se doma opřel rukou o zeď
a byl by uštknut hadem.
Hospodinův den nepřinese světlo, ale tmu,
černotu bez jediného paprsku!
Nenávidím vaše svátky, jsou mi odporné,
vaše shromáždění nemohu vydržet!
Když mi přinášíte zápalné a moučné oběti,
mně se to nelíbí.
Na pokojné oběti z vašich dobytčat
se nechci ani podívat.
S rámusem svých písní mě nechte být,
nechci poslouchat vaše hraní na loutny!
Ať se valí právo jako mocná řeka,
spravedlnost jako proud, jenž nevysychá!
Přinášeli jste mi oběti a dary
těch čtyřicet let na poušti,
dome izraelský?
Nosili jste svého „krále“ Sakúta
a hvězdu svého „boha“ Saturna –
obrazy, jež jste si museli sami udělat?
Proto vás vystěhuji až za Damašek,
praví Hospodin,
Bůh zástupů – tak se jmenuje.