EsG Ester (řecká), kapitola Přídavky k Esteru, kapitola 9
Vyhlazení nepřátel
Třináctého dne dvanáctého měsíce (což je adar), byl již královský výnos znám všude. Nepřátelé Židů toho dne propadli záhubě. Dostali takový strach, že se nikdo z nich ani nezmohl na odpor. Také vládci satrapií, dvořané a královští písaři měli Židy v úctě, protože na ně padl strach z Mordechaje. Královo nařízení totiž bylo vyhlášeno v celém království.9:4 Některé rukopisy uvádějí verš 5: Židé pobili všechny své nepřátele ranou meče a ranou vraždění a záhuby a naložili s těmi, kdo je nenáviděli, tak, jak chtěli oni naložit s nimi.
Ve městě Súsách Židé pobili pět set mužů. Mezi nimi Farsanestaina, Delfona, Fasgu, Fardatha, Barea, Sarbacha, Marmasima, Arufaina, Arsaina a Zabutaitana9:9 Jména jsou zkomolena, srov. Est 9:7–9 podle hebr. znění. – deset synů onoho nepřítele Židů, Bugajce Hamana, syna Hamedatova. Zabili je a kořist si odnesli.
Ještě téhož dne se král dozvěděl, kolik lidí v Súsách zahynulo. „Jen ve městě Súsách zahubili Židé pět set mužů,“ řekl král Ester. „Jak myslíš, že si vedli ve zbytku říše? Co si ještě přeješ? Všechno ti splním.“
Ester králi odpověděla: „Ať je Židům dovoleno jednat podle toho výnosu i zítra. A těch deset Hamanových synů ať mohou pověsit.“
Král svolil, ať se tak stane, a vydal těla Hamanových synů místním Židům, aby je pověsili. Židé se tedy shromáždili v Súsách i čtrnáctého adaru a pozabíjeli ještě tři sta mužů. Kořist si ale neodnesli.
Také ostatní Židé v království se shromáždili a pomáhali si, aby si zjednali klid od nepřátel. Jen třináctého adaru jich zahubili na patnáct tisíc, kořist si ale neodnesli. Čtrnáctého dne téhož měsíce už měli klid, a tak slavili den klidu s radostí a veselím. Židé ve městě Súsách se však shromáždili ještě čtrnáctého a neodpočívali. Teprve patnáctého slavili s radostí a veselím.
A proto tedy Židé rozptýlení všude na venkově pořádají radostné veselice a posílají si navzájem výslužku čtrnáctého adaru, zatímco obyvatelé velkých měst pořádají radostné veselice a posílají si navzájem výslužku patnáctého adaru.
Svátek purim
Mordechaj tyto věci zapsal do svitku a rozeslal ho všem Židům v Artaxerxově říši, blízkým i vzdáleným, aby začali slavit tyto svátky čtrnáctého a patnáctého adaru. V těch dnech si Židé zjednali klid od svých nepřátel – jejich zármutek se proměnil v radost a jejich trápení ve svátek, a proto měli celý tento měsíc (totiž adar) pořádat veselé sváteční hody a posílat výslužku přátelům a chudým.
Židé tedy přijali, co jim Mordechaj napsal o tom, jak proti nim bojoval Haman Makedonský,9:24 Viz pozn. u 8:12k. syn Hamedatův – jak dospěl k rozhodnutí, že je vyhladí, jak ohledně toho házel los, jak přišel za králem s tím, ať pověsí Mordechaje, a jak všechny ty pohromy, které zamýšlel přivést na Židy, nakonec přišly na něj, takže byl i se svými dětmi pověšen.
Podle toho losování dostaly ony dny jméno purim9:26 Řecký text slovo komolí na frúrai. (v jejich řeči se totiž „losy“ řeknou „purim“). Stalo se tak na základě tohoto listu a kvůli všemu, co Židé zakusili a co se jim přihodilo. Mordechaj tyto svátky ustanovil a Židé je přijali pro sebe, pro své potomstvo i pro ty, kdo se k nim připojí, a zavázali se, že je budou zachovávat a nikdy nepřestanou. Tyto památné dny se slaví po všechna pokolení ve všech rodinách, ve městě i na venkově. Tyto dny purim se budou u Židů slavit po všechny časy a jejich památka z jejich domovů nikdy nevymizí.
Královna Ester, dcera Aminadabova, a Žid Mordechaj pak napsali, co všechno vykonali, a připojili své potvrzení k listu ohledně purim.9:29 Řecký text oproti hebrejskému vynechává v. 30: On pak ty listy rozeslal Židům do sta sedmadvaceti provincií Xerxovy říše s přáním pokoje a bezpečí. Mordechaj a královna Ester to tehdy ustanovili sami ze svého popudu, ze své blahovůle a ze svého rozhodnutí.9:31 Řecký text je zde poněkud nejasný. Ester to ustanovila jako věčný příkaz, a tak to bylo zapsáno do kroniky.