Sir Sírachovec, kapitola Kniha Sírachovcova, kapitola 47
Nátan a David
Po něm povstal Nátan,
aby prorokoval v době Davidově.
Jako se z pokojné oběti odnímá tuk,
tak se vyjímal David mezi syny Izraele.
Hrál si se lvy jako s kůzlaty
a s medvědy jako s jehňaty.
Nezabil snad ještě v mládí obra
a nesňal z lidu hanbu,
když vymrštil kámen z praku
a zarazil Goliášovu nadutost?
Vzýval totiž Hospodina, Nejvyššího,
a ten dodal jeho pravici sílu,
aby porazil mocného válečníka
a povznesl moc svého lidu.
Proto ho oslavovali za vítězství nad desetitisíci,47:6 srov. 1S 18:7
kvůli Hospodinovu požehnání ho opěvovali
a nasadili mu korunu slávy.
Vždyť rozdrtil nepřátele ze všech stran,
vyhubil své protivníky Filištíny
a navždy zdrtil jejich moc.
Při všem, co činil, chválil
Svatého Nejvyššího oslavnými slovy.
Celým srdcem zpíval žalmy
z lásky ke svému Stvořiteli.
Postavil před oltář zpěváky,
aby mu krásně zpívali.
Svátečním dnům dodal na kráse
a dokonale uspořádal výroční slavnosti,
aby ve svatyni zněla už od rána
chvála Hospodinova svatého jména.
Hospodin smazal jeho hříchy47:11 2S 12:13
a navěky povznesl jeho moc.
Uzavřel s ním smlouvu o království
a dal mu trůn slávy v Izraeli.47:11 2S 7:8–16
Šalomoun
Po něm nastoupil jeho moudrý syn,
který žil díky otci v hojnosti.
Šalomoun kraloval v době pokoje
a Bůh mu daroval mír ze všech stran,
aby jeho jménu postavil chrám
a připravil mu věčnou svatyni.
Jak jsi byl moudrý ve svém mládí –
přetékals rozumem jako Nil!
Tvá duše obsáhla celou zemi
a naplnils ji tajemnými výroky.
Tvá pověst pronikla až k vzdáleným ostrovům
a svou mírumilovností sis získal oblibu.
Tvé písně, přísloví a výroky
i tvé výklady obdivovaly všechny národy.
Ve jménu Hospodina Boha,
který se nazývá Bohem Izraele,
nahromadil jsi zlato jako cín
a rozmnožil stříbro jak olovo.
Uléhal jsi však po bok ženám
a stal ses otrokem svého těla.
Poskvrnil jsi svou slávu
a znesvětil své potomstvo,
takže jsi na své děti přivedl hněv
a zármutek kvůli svému nerozumu:
říše se rozdělila na dvě
a z Efraima vzniklo království rebelů.
Hospodin však neustane ve svém milosrdenství,
žádné ze svých slov nezruší;
nevyhladí potomky svého vyvoleného
a nevyhubí pokolení toho, který jej miloval.
Proto nechal Jákobovi pozůstatek lidu
a Davidovi kořen, jenž vzešel z něj.47:22 Iz 11:1 (srov. Zj 5:5)
Rechoboám a Jeroboám
Šalomoun spočinul u svých otců
a zanechal nástupce ze svých potomků:
největšího z hlupáků, Rechoboáma mdlého rozumu,
který svým rozhodováním vyvolal vzpouru lidu.47:23 1Kr 12:1–19
Jeroboám, syn Nebatův, svedl Izrael na scestí,47:24 1Kr 12:25–33
zavedl Efraima na cestu hříchu.
Jejich hříchy narůstaly stále víc,
až je Bůh vyhnal z jejich země.
Hnali se za kdejakou špatností,
až je dostihl jejich trest.