Zep Sofoniáš, kapitola Kniha proroka Sofoniáše, kapitola 1

Slovo Hospodinovo, které dostal Sofoniáš, syn Kušiho, syna Gedaliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za vlády judského krále Jošiáše, syna Amonova.1:1 640–609 př. n. l. (2Kr 22:1—23:30; 2Le 34—35)

Přichází Hospodinův den

„Smetu z povrchu země dočista všechno,

praví Hospodin.

Smetu lidi i dobytek,

smetu nebeské ptáky i mořské ryby –

všechna pohoršení spolu s ničemy!

Vyhladím z povrchu země samo lidstvo,

praví Hospodin.

Vztáhnu ruku i na Judu

a na všechny obyvatele Jeruzaléma.

Na tomto místě vyhladím

zbytky uctívání Baala,

každou připomínku na kněží,

kteří obětovali modlám –

ty, kdo se na střechách

klanějí nebeskému zástupu;1:5 Dt 4:19; 17:2–7; Jr 44:19

ty, kdo se klanějí a přísahají Hospodinu,

zároveň však i tomu jejich Molochu;1:5 božstvo Amonců a dalších Semitů, jemuž se pálily lidské oběti (Lv 18:21; 20:2–5; 1Kr 11:5–7; 2Kr 23:10)

ty, kdo se od Hospodina odvracejí,

kdo Hospodina nehledají

a kdo se po něm neptají.“

Zmlkněte před Panovníkem Hospodinem,

neboť je blízko Hospodinův den!

Hospodin oběť připravil

a pozvané už posvětil.

„V den té Hospodinovy oběti

zúčtuji s knížaty a princi

i se všemi, kdo se oblékají

rouchy z ciziny.

V ten den zúčtuji

s každým, kdo přeskakuje práh1:9 1S 5:5

a kdo plní chrám svého Pána

násilím a lstí.

V ten den, praví Hospodin,

zazní od Rybné brány křik,

od Nového města kvílení

a hlučný třeskot od Výšin.

Kvílejte vy, kdo bydlíte v Kotlině!

Celý dav kramářů bude zahuben,

vyhlazeni budou všichni, kdo počítají peníze!

V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami

a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jak víno v sedlině,

s těmi, kdo si v duchu říkají:

‚Hospodin nic nespraví ani nezkazí.‘

Jejich bohatství se stane kořistí,

jejich domy budou zbořeny.

Stavějí si domy, už je však nezabydlí,

sázejí vinohrady, neokusí však víno z nich.“

Blízko je ten veliký Hospodinův den,

blízko je a rychle blíží se!

Slyš! To je Hospodinův den,

hrdina zoufale volá do boje!

Ten den bude den zuření,

den úzkosti a sevření,

den zkázy a pohromy,

den chmury a temnoty,

den mračna a setmění,

den troubení na roh beraní

proti městům s hradbami

a s vysokými baštami.

„Tehdy sevřu lidi úzkostí,

aby jak slepci tápali,

protože proti Hospodinu hřešili.

Krev se z nich vyřine jako hlína

a vnitřnosti jak lejna!“

Jejich stříbro a zlato je nezachrání

v den Hospodinova zuření,1:18 Ez 7:19

až plamen jeho horlení

pohltí celou zemi.

Ano, skoncuje, a to rychle,

se všemi obyvateli země!