1Ma 1. Makabejská, kapitola První kniha makabejská, kapitola 2
Matatiáš truchlí nad Jeruzalémem
Matatiáš, syn Jana, syna Šimonova, kněz ze synů Joaribových, v těch dnech odešel z Jeruzaléma a usadil se v Modiinu. Měl pět synů: Jana (přezdívaného Gadi), Šimona (zvaného Thasi), Judu (zvaného Makabejský), Eleazara (zvaného Avaran) a Jonatana (zvaného Apfus). Když viděl, k jakým rouháním dochází v Judsku a v Jeruzalémě, zvolal:
„Běda mi –
proč jsem se narodil?!
Abych přihlížel zkáze svého lidu
a zkáze svatého města?
Musím tu jen sedět,
když město padlo do rukou nepřátel
a svatyni ovládli cizáci?
Jeho chrám skončil jako muž beze cti,
jeho skvostné nářadí padlo za kořist,
jeho nemluvňata pozabíjena v ulicích
a jeho mládenci padli nepřátelskou čepelí.
Který národ neuchvátil část jeho království
a nezmocnil se jeho kořisti?
Jeruzalém byl obrán o všechny své ozdoby
a místo svobody se ocitl v otroctví.
Hle, naše svatá místa –
naše krása a sláva – byla zničena!
Pohané je znesvětili,
nač máme ještě žít?!“
Matatiáš i jeho synové roztrhli svá roucha, oblékli se do pytloviny a dali se do velikého nářku.
Neopustíme Zákon!
Královi lidé, kteří nutili k odpadlictví, přišli také do města Modiin, aby místní přinutili obětovat. Mnozí Izraelci se k nim přidali, ale Matatiáš a jeho synové se drželi pospolu. Královi lidé se obrátili na Matatiáše a řekli: „Jsi vážený a významný představitel tohoto města a máš podporu svých synů i bratrů. Pojď tedy hned jako první a splň královo nařízení, jak to udělaly všechny národy i mužové z Judska a ti, co zůstali v Jeruzalémě! Pak budeš i se svými syny patřit mezi královy přátele a budeš i se svými syny poctěn zlatem, stříbrem a mnoha dary.“
Matatiáš jim odpověděl zvučným hlasem: „I když krále poslouchají všechny národy v říši, i když každý odpadl od náboženství svých otců a dal přednost jeho příkazům, já a mí synové a bratři budeme žít podle smlouvy našich otců. V žádném případě neopustíme Zákon a ustanovení! Královy rozkazy neuposlechneme a od svého náboženství se neuchýlíme napravo ani nalevo.“
Sotva to dořekl, jeden Žid před očima všech přistoupil, aby podle králova nařízení obětoval na modiinském oltáři. Jak to Matatiáš uviděl, rozhorlil se a pohnut v nitru dal průchod spravedlivému hněvu: přiskočil k němu a na tom oltáři ho podřízl. Zároveň zabil králova posla, který je nutil obětovat, a zbořil ten oltář. Rozhorlil se pro Zákon jako kdysi Pinchas proti Zimrimu, synu Salovu.2:26 Nu 25:6–14
Matatiáš začal ve městě hlasitě provolávat: „Každý, kdo horlí pro Zákon a zůstává ve Smlouvě, ať jde za mnou!“ On i jeho synové pak utekli do hor. Všechno, co měli, nechali ve městě.
Sobotní boj
Mnozí, kdo hledali spravedlnost a právo, tehdy odešli do pustiny a usadili se tam i se svými dětmi, ženami a dobytkem, protože na ně všechno to zlo těžce doléhalo. Královým mužům a jednotkám, které byly v Jeruzalémě, ve Městě Davidově, bylo oznámeno, že lidé, kteří mařili výkon králova rozhodnutí, se uchýlili do úkrytů v pustině. Vyrazilo za nimi proto množství vojáků, dostihli je a utábořili se proti nim.
V sobotu se proti nim sešikovali k boji a volali na ně: „Už dost! Odejděte odsud, řiďte se královým nařízením a zůstanete naživu.“
„Neodejdeme,“ odpověděli. „Královým nařízením se řídit nebudeme a sobotu neznesvětíme.“ Vojáci je tedy ihned napadli, oni však na to neodpověděli. Nehodili po nich ani kamenem, ani nezatarasili své úkryty, ale prohlásili: „Raději všichni zemřeme v nevinnosti. Nebe a země jsou nám svědky, že nás zabíjíte nespravedlivě!“ Zaútočili na ně v sobotu a oni zemřeli i se svými ženami, dětmi a dobytkem – na tisíc lidských životů.
Když se to dozvěděl Matatiáš a jeho synové, velice nad nimi truchlili. Potom si řekli: „Pokud se všichni zachováme tak jako naši bratři, pokud nebudeme proti pohanům bojovat za svůj život a své zákony, brzy nás ze země vyhladí.“ A tak se onoho dne usnesli: „Napadne-li nás někdo v sobotní den, budeme proti němu bojovat, abychom všichni nezemřeli, jako zemřeli naši bratři ve svých úkrytech.“
Tehdy se k nim přidala skupina chasidů, udatných bojovníků z Izraele, samých oddaných stoupenců Zákona. Připojili se k nim také všichni, kdo byli na útěku před tím zlem, a posílili jejich řady. Postavili tedy vojsko a pobili hříšníky ve svém hněvu a bezbožníky ve svém rozlícení. Ti, kdo přežili, utekli, aby se zachránili u pohanů. Matatiáš a jeho druhové pak obcházeli kolem, bořili všechny oltáře, násilím obřezávali neobřezané chlapce, které na území Izraele našli, a vyháněli nadutce. Dílo se jim dařilo. Uchránili Zákon před rukama pohanů a králů a nenechali hříšníka zvítězit.
Matatiášova smrt
Když se přiblížil den jeho smrti, promluvil Matatiáš ke svým synům: „Dnes vládne zpupnost a výsměch; je čas zmaru a zuřivého hněvu. Nuže, chlapci, rozhorlete se pro Zákon a položte životy za smlouvu našich otců! Vzpomeňte si na skutky otců, které vykonali za svých časů, a přejte si sami velikou slávu a věčné jméno.
Neprokázal snad Abraham věrnost ve zkoušce a nebylo mu to uznáno za spravedlnost?2:52 Gn 15:6; Ř 4:3 Josef zachoval přikázání v čase svého soužení a stal se pánem Egypta.2:53 Gn 39—41 Náš otec Pinchas za svou velikou horlivost získal smlouvu věčného kněžství.2:54 Nu 25:6–13 Jozue splnil rozkaz a stal se soudcem Izraele. Káleb vydal svědectví před shromážděním a získal zemi za dědictví.2:56 Nu 14:24 David za svou zbožnost získal královský trůn do věčného dědictví.2:57 2S 7:1–16 Eliáš byl za svou velkou horlivost pro Zákon vzat do nebe.2:58 1Kr 19:10–14; 2Kr 2:11 Chananiáš, Azariáš a Mišael byli pro svou víru zachráněni z plamenů.2:59 PřDa 3:49–50 (LXX) Daniel byl pro svou nevinnost vysvobozen ze lvích tlam.2:60 Da 6:17–25; PřDa 14:31–42 (LXX)
Vězte, že kdokoli ve všech těch pokoleních spoléhal na Boha, nikdy nepadl. Nelekejte se řečí hříšníka, protože jeho sláva skončí v hnoji a červech. Dnes se naparuje, zítra se ale po něm slehne zem; obrátí se v prach a z jeho plánů nic nezbude. Vy, chlapci, ale buďte stateční a silní v Zákoně, neboť skrze něj dosáhnete slávy!
Zde je váš bratr Šimon – vím, že je to rozvážný muž. Vždy ho poslouchejte, on vám bude místo otce. A Juda Makabejský, udatný bojovník už od mládí, bude vaším vojevůdcem a povede boj proti pohanům. Shromážděte k sobě všechny, kdo zachovávají Zákon, a vykonejte pomstu za svůj lid. Dejte pohanům plnou odplatu a držte se předpisů Zákona.“
Pak jim požehnal a byl připojen ke svým otcům. Zemřel v roce 146.2:70 Tj. 166 př. n. l. (viz pozn. u 1:10). Byl pohřben do hrobu svých otců v Modiinu a celý Izrael ho oplakával s hlubokým zármutkem.