1Ma 1. Makabejská, kapitola První kniha makabejská, kapitola 13
Šimon
Zůstal jsem jen já
Šimon dostal zprávu, že Tryfon shromáždil veliké vojsko a chystá se vtrhnout do judské země a zpustošit ji. Když viděl, jak se lid chvěje strachy, přišel do Jeruzaléma, shromáždil lid a takto je povzbudil: „Sami víte, kolik jsme toho já, mí bratři a celý rod mého otce vykonali pro Zákon a svatyni a jaké boje a útrapy jsme zažili. Všichni mí bratři padli za Izrael, až jsem zůstal jen já sám. A já abych si teď v tomto čase útlaku chtěl zachovat život? Nikdy! Nezasloužím si přece víc než moji bratři. Naopak pomstím svůj národ a svatyni i vaše ženy a děti, teď když se všichni pohané z nenávisti spolčili, aby nás zničili.“
Jakmile lidé vyslechli ta slova, znovu se v nich probudila odvaha a začali hlasitě volat: „Ty jsi naším vůdcem namísto svých bratří Judy a Jonatana! Veď náš boj! Uděláme všechno, co nám přikážeš!“
A tak shromáždil všechny bojovníky, urychlil dostavbu jeruzalémských hradeb a opevnil město ze všech stran. Potom poslal Jonatana, syna Abšalomova, s dost silným vojskem do Joppy. Ten vyhnal místní obyvatele a usadil se tam.
Jonatanova smrt
Tryfon pak vytáhl s mohutným vojskem z Ptolemaidy, aby vtrhl do Judska, a vedl s sebou Jonatana jako zajatce. Šimon se tedy utábořil v Chadídě naproti pláni. Když se Tryfon dozvěděl, že Šimon nastoupil na místo svého bratra Jonatana a chce s ním bojovat, poslal k němu vyslance se vzkazem: „Tvého bratra Jonatana držíme v zajetí kvůli penězům, které dlužil královské pokladně za svá privilegia.13:15 srov. 11:28 Pošli tedy 100 talentů stříbra a dva jeho syny jako rukojmí (aby se proti nám po propuštění nevzbouřil), a propustíme ho.“
Šimon pochopil, že to byla lstivá slova, přesto však poslal pro peníze i pro chlapce. Nechtěl totiž u lidu vyvolat bouři nevole, kdyby si řekli: „Jonatan zahynul jen proto, že Šimon neposlal peníze a chlapce.“ A tak oba chlapce i těch 100 talentů poslal, ale Tryfon ho podvedl a Jonatana nepropustil.
Tryfon se vydal na pochod, aby vtrhl do země a zpustošil ji. Šli ale oklikou přes Adorajim a Šimon je se svým vojskem sledoval po celé trase, kudy šli. Posádka jeruzalémského hradu vysílala za Tryfonem posly a naléhala, aby k nim co nejrychleji vyrazil přes poušť a poslal jim jídlo. Přichystal tedy všechnu svou jízdu na cestu, ale té noci napadla veliká spousta sněhu. Kvůli tomu sněžení za nimi nemohl vyrazit, a tak odtáhl a zamířil do Gileádu. Když se přiblížil k Baskamě, zabil Jonatana a tam ho pochovali. Odtud se pak Tryfon vrátil zpátky do své země.
Šimon poslal pro ostatky svého bratra Jonatana a pohřbil ho v Modiinu, městě svých otců. Celý Izrael ho oplakával s velikým nářkem a truchlili nad ním mnoho dní. Šimon pak nad hrobem svého otce a svých bratrů vybudoval pomník z kamene hlazeného zepředu i zezadu a vysoký, aby byl vidět zdálky. Postavil také sedm pyramid, jednu proti druhé, pro svého otce a matku a čtyři bratry. Kolem nich vztyčil kolonádu s mohutnými sloupy, jež na věčnou památku ozdobil zbrojí. Kromě zbroje tam byly vytesané lodě, aby se jimi mohli kochat všichni mořeplavci. Takovou hrobku vybudoval v Modiinu; stojí tam až dodnes.
Spojenectví s Demetriem
Tryfon zacházel s mladičkým králem Antiochem lstivě a nakonec ho dal zabít. Stal se králem místo něj, nasadil si na hlavu syrskou13:32 Dosl. asijskou. korunu a napáchal v zemi mnoho zla. Šimon vybudoval judské pevnosti, obehnal je silnými hradbami s vysokými věžemi, s branami a závorami a uskladnil v pevnostech potraviny. Vybral a vyslance a poslal je ke králi Demetriovi, aby dal zemi úlevy, protože Tryfon stále jen loupil. Král Demetrios mu na jeho žádost odpověděl a napsal mu dopis tohoto znění:
Král Demetrios zdraví přítele králů, velekněze Šimona, a celý židovský národ s jeho staršími.
Zlatý věnec a palmovou ratolest, které jste poslali, přijímáme a jsme připraveni uzavřít s vámi trvalý mír. Úředníkům napíšeme, ať vám poskytnou daňové úlevy. Všechny výsady, jež jsme vám udělili, zůstávají v platnosti. Pevnosti, které jste vybudovali, vám patří. Odpouštíme všechny dosavadní chyby a omyly, jakož i peněžní daň koruně, kterou jste dlužili. Jakékoli další daně se v Jeruzalémě vybíraly, nadále se vybírat přestanou. A jestliže jsou někteří z vás způsobilí k zapsání do naší osobní stráže, nechť se přihlásí. Kéž mezi námi panuje mír!
Tak byl roku 17013:41 Tj. 142 př. n. l. Izrael zbaven jha pohanů a lidé začali ve svých listinách a smlouvách uvádět: „V prvním roce vlády Šimona, velikého velekněze, vojevůdce a vládce Židů.“
Dobytí Gezeru a jeruzalémského hradu
V těch dnech se Šimon utábořil před Gezerem, oblehl ho vojsky a začal ho dobývat. Postavil obléhací věž, přisunul ji k městu, prolomil jednu z hradebních věží a města se zmocnil. Vojáci z obléhací věže vyskákali do města a nastal veliký rozruch. Obyvatelé města vystoupili se ženami a dětmi na hradby, roucha roztržená, a s hlasitým křikem prosili Šimona o mír: „Nezacházej s námi podle našich špatností, ale podle svého milosrdenství!“
Šimon tedy s nimi uzavřel dohodu a ukončil obléhání. Vyhnal je však z města, dal očistit domy, ve kterých byly modly, a teprve potom vstoupil do města s chvalozpěvy a dobrořečením. Vymýtil odtamtud všechnu nečistotu a usadil tam muže, kteří žili podle Zákona, posílil opevnění a vybudoval si tam sídlo.
Židé mezitím bránili posádce jeruzalémského hradu vycházet do kraje a cokoli nakupovat nebo prodávat. Na hradě byl hrozný nedostatek jídla a dost z nich hlady pomřelo. Nakonec začali volat k Šimonovi s prosbou o mír a on jim vyhověl. Vyhnal je ale odtud a očistil hrad od poskvrnění. Třiadvacátého dne druhého měsíce roku 17113:51 Tj. 141 př. n. l. vešli do města se zpěvem a palmovými ratolestmi, s harfami, citerami a činely, s písněmi a chvalozpěvy, protože byl z Izraele vypuzen úhlavní nepřítel. Šimon stanovil, aby se tento den radostně slavil rok co rok. Zesílil pak opevnění chrámové hory na straně k hradu a usadil se tam se svými muži. Když Šimon viděl, že jeho syn Jan dospěl v muže, ustanovil ho velitelem všech vojsk. Jan se pak usadil v Gezeru.