Wis Moudrost, kapitola Moudrost Šalomounova, kapitola 19
Nevídaná pouť Izraelitů
Bezbožné však stíhal nelítostný hněv až do konce,
neboť Bůh předem věděl, co budou konat:
že dovolí lidu odejít a rychle je pošlou pryč,
ale pak si to rozmyslí a budou je pronásledovat.
Neboť ještě drželi smutek,
ještě truchlili na hrobech zemřelých,
když v tom se hloupě rozhodli jinak
a ty, které sami s prosbami vyhnali,
nyní pronásledovali jako uprchlíky.
K tomuto konci je vlekl spravedlivý osud;
způsobil, že zapomněli, co se stalo,
aby dovršili trest,
který v jejich mukách ještě chyběl.
Tvůj lid tak prožil nevídanou pouť,
oni však našli nebývalou smrt.
Celé stvoření se ve své podstatě znovu přetvářelo
v poslušnosti tvým příkazům,
aby se tvým dětem nestalo nic zlého.
Ukázal se oblak, který zastiňoval tábor,
a tam, kde dříve byla voda, se vynořila souš –
průchodná cesta skrze Rudé moře,
travnatá pláň z divokých vln.
Celý národ tudy prošel pod záštitou tvé ruky
a viděl podivuhodné zázraky.
Vždyť se pásli jako koně, skotačili jako beránci
a chválili tě, Hospodine, žes je vysvobodil.
Pamatovali si totiž ještě, co se dělo v jejich vyhnanství:
jak země místo zvířat zplodila komáry
a řeka místo ryb vychrlila samé žáby.
Později uviděli i nový způsob zrození ptáků,
když si ve své žádostivosti začali žádat lahůdky.
Pro jejich uspokojení
jim totiž z moře vzešly křepelky.
Provinění a trest Egypťanů
Ony tresty však hříšníky nestihly bez varování:
předcházelo je strašné blýskání.
Právem trpěli za vlastní špatnosti,
neboť se chovali k cizincům s nejkrutější záští.
Jiní totiž neznámé příchozí jen nepřijímali,
tito však zotročili hosty, kteří jim prokazovali dobrodiní.19:14 Srovnání obyvatel Sodomy (Gn 19:1–9) s Egypťany (Ex 1:8–14).
Ti první tedy budou souzeni jen za to,
že přijali cizince nepřátelsky;
tito však nejprve slavnostně přijali osoby,
které měly stejná práva jako oni,
ale pak je začali trápit ukrutnými robotami.
Byli proto zasaženi slepotou
jako tamti u dveří spravedlivého Lota,19:17 Gn 19:11
když je obklopila hluboká temnota
a každý tápal kudy do vlastních dveří.
Živly jsou k službám Hospodinu
Jako když tóny loutny tvoří akordy,
přitom však zůstávají samy bez změny,
tak se mezi sebou přeskupují živly.
To vše je zcela zřejmé
při pohledu na minulé děje:
Suchozemští tvorové se změnili na vodní,
a ti plovoucí vylezli na zem.
Oheň ve vodě ještě zesílil svou moc
a voda zapomněla na svou hasivost.19:20 Mdr 16:17
Plameny však nesežehly tělo křehkých tvorů,
kteří jimi procházeli,
ani neroztál snadno rozpustný nebeský pokrm,
ledu podobný.
V tom všem jsi, Hospodine, povýšil a oslavil svůj lid;
neopustils jej, ale vždy a všude jsi jej podpořil!