MatMt MatoušMatej, kapitolapoglavlje Evangelium podle MatoušeEvanđelje po Mateju, kapitolapoglavlje 8

Naše neduhy sňal

Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy. Vtom přišel jeden malomocný a klaněl se mu se slovy: „Pane, kdybys jen chtěl, dokážeš mě očistit.“

On vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ A jeho malomocenství bylo ihned očištěno. Potom mu Ježíš řekl: „Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu dar, který přikázal Mojžíš – na svědectví pro ně.“

Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho: „Pane, můj služebník leží doma ochrnutý a strašně trpí.“

Ježíš mu řekl: „Já přijdu a uzdravím ho.“

Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,‘ jde; když řeknu jinému ‚Přijď,‘ přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,‘ udělá to.“

Ježíš, překvapen tím, co uslyšel, řekl těm, kdo šli za ním: „Amen, říkám vám, takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel! Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království, ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.“

Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: „Jdi. Ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“ A v tu chvíli byl jeho služebník uzdraven.

Když potom Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl tam jeho tchyni, jak leží s horečkou. Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala ho obsluhovat. Večer k němu přivedli mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a všechny nemocné uzdravil. Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl.“

Kdo to vůbec je?

Když Ježíš viděl, kolik je kolem něj lidí, přikázal učedníkům, ať se přeplaví na druhý břeh. Tehdy k němu přistoupil jeden znalec Písma se slovy: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“

Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.“

Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé.“

Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním. Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal.

Přistoupili tedy a vzbudili ho: „Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!“

„Proč se bojíte, malověrní?“ řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid.

Učedníci byli ohromeni. „Kdo to vůbec je?“ ptali se. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“

Stádo prasat

Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit. Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží Synu? Přišel jsi nás předčasně trýznit?“

Opodál se páslo veliké stádo prasat. Démoni ho tedy prosili: „Když nás vymítáš, pošli nás do toho stáda prasat.“

„Jděte!“ řekl jim, a tak vyšli, vstoupili do toho stáda prasat a celé to stádo se rozeběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo. Pasáci prasat tehdy utekli, a když přišli do města, všechno to o těch posedlých vyprávěli. Celé město hned vyšlo Ježíšovi naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, ať opustí jejich kraj.