Isa IzaiášJesaja, kapitolakapittel Kniha proroka IzaiášeJesajas bok, kapitolakapittel 23

Ortel nad Fénicií

Ortel nad Týrem:

Zámořské lodi, kvílejte –

váš domov zničen je!

Cestou ze země kyperské

poznali, jak to je.

Zmlkněte, obyvatelé pobřeží,

vy, kupci sidonští,

kteří jste z námořnictví zbohatli!

Přes velké vody jste vozili zrno Šíchoru,(a)23:3 jedno z ramen nilské delty

z úrody Nilu jsi, Týre, tyl,

byl jsi tržištěm národů.

Zastyď se, Sidone, mořská pevnosti,

neboť moře promluví:

„Nerodím, nemám bolesti,

nevychovávám dívky ani mladíky.“

Jakmile se o tom dozvědí v Egyptě,

zachváceni budou bolestí nad Týrem.

Uprchněte někam za moře,(b)23:6 hebr. do Taršiše (Španělsko?), obecně zámoří (srov. Jon 1:3)

obyvatelé pobřeží, kvílejte!

Tohle že je to vaše město hýření,

jež má tak dávné dějiny,

jež jeho nohy zavedly

osídlit dálné krajiny?

Kdo takto rozhodl o Týru,

jenž uděloval vládcům korunu,

jehož obchodníci byli velmoži

a kupci slavní všude na zemi?

Hospodin zástupů to rozhodl,

aby potupil všechnu pyšnou nádheru

a aby ponížil všechny slavné na zemi.

Obdělávej(c)23:10 podle Kum a někt. rukopisů LXX (MT: Přejdi) svou zem jako Nil, mořská flotilo –

vždyť už tu ani molo nezbylo!

Hospodin vztáhl ruku na moře,

aby otřásl královstvími;

přikázal ohledně Fénicie,

aby byly zničeny její pevnosti.

Řekl: „Nebudeš se už radovat,

zprzněná panno, Dcero sidonská!“

Vzhůru! Na Kypr vydej se!

Ani tam ale pokoj nenajdeš.

Jen se podívej na zemi Chaldejských,(d)23:13 jméno kmene, který ovládl Babylon, odtud označení pro celou říši (srov. Iz 13:19; Ez 12:13)

na lid, jenž byl a není víc.

Asyřané ji zanechali pouštní havěti,

obléhací věže vztyčili proti ní,

její paláce zbořili,

zbyly hromady rozvalin.

Zámořské lodi, kvílejte –

vaše útočiště je zničené!

V ten den se na Týr zapomene na sedmdesát let, na dobu jednoho královského života. Po sedmdesáti letech to s Týrem bude jako v té písničce o nevěstce:

Vezmi si loutnu, město obcházej,

zapomenutá nevěstko!

Hraj líbezně, zpívej, zpívej,

ať si na tebe vzpomenou!

Po sedmdesáti letech Hospodin znovu navštíví Týr. Ten se však vrátí ke svému řemeslu a bude smilnit se všemi královstvími světa na celém zemském povrchu. Výdělek a zisk Týru však bude zasvěcen Hospodinu. Jeho zisk nebude hromaděn ani ukládán, ale připadne těm, kdo žijí před Hospodinovou tváří, aby mohli jíst do sytosti a nosit krásné šaty.