EsGEtG Ester (řecká)Ester (grego), kapitolacapítulo Přídavky k EsteruLivro de Ester (versão grega), kapitolacapítulo 8

Mordechajův edikt

Toho dne král Artaxerxes daroval Ester veškerý majetek pronásledovatele Hamana. Pak si dal zavolat Mordechaje. (Ester totiž prozradila, že je to její příbuzný.) Král vzal prsten, který odebral Hamanovi, a dal ho Mordechajovi. Ester pak Mordechaje ustanovila správcem veškerého Hamanova majetku.

Potom šla Ester znovu promluvit s králem. Padla mu k nohám a žádala ho, aby odvrátil tu Hamanovu pohromu, to vše, co nachystal proti Židům. Král na Ester ukázal svým zlatým žezlem, a tak se zvedla. Postavila se před králem a řekla: „Ráčíš-li mi prokázat laskavost, ať je vyslán rozkaz, jímž budou odvolány výnosy, které rozeslal Haman, aby vyhubil všechny Židy ve tvé říši. Vždyť jak bych mohla přihlížet utrpení svého lidu? A jak bych mohla vyváznout při záhubě svého rodu?“

Král na to Ester odpověděl: „Dal jsem ti všechen Hamanův majetek. Vyhověl jsem ti a pověsil ho na kůl za to, že vztáhl ruce na Židy. Co chceš víc? Napište mým jménem, co sami uznáte za vhodné, a zpečeťte to mým prstenem. Ničemu, co se napíše z králova rozkazu a opatří mou pečetí, nelze odporovat.“

Třiadvacátého dne prvního měsíce (což je nisan)8:9 Hebr. text zde uvádí třetí měsíc zvaný sivan. toho roku tedy byli svoláni písaři. Podle Mordechajových pokynů se napsalo jak Židům, tak správcům a vládcům provincií ve sto sedmadvaceti satrapiích od Indie až po Etiopii; každému jednotlivému kraji se psalo v jejich jazyce. Výnos psaný královým jménem a zpečetěný jeho prstenem pak rozeslali po poslech. Mordechaj v něm Židy vybízel, aby v každém městě zachovávali své zvyky a navzájem si pomáhali. Vyzval je, aby se vypořádali se svými protivníky a odpůrci, jak uznají za vhodné; a to v celé Artaxerxově říši v tentýž den, třináctého dne dvanáctého měsíce (což je adar).

12a Toto je znění onoho listu:

12b Velkokrál Artaxerxes posílá pozdrav místodržitelům sto sedmadvaceti satrapií od Indie až po Etiopii – všem těm, kteří pečují o naše zájmy.

12c Často se stává, že čím více jsou lidé zahrnováni štědrými poctami svých ušlechtilých dobrodinců, tím více jsou ctižádostiví. Nejenže se pak snaží škodit našim poddaným, ale neschopni unést svůj vlastní blahobyt, pokoušejí se dokonce spřádat plány proti svým dobrodincům. 12d Nejenže popírají obyčejnou lidskou vděčnost, ale povzbuzeni lichotkami těch, kdo netuší, co je dobro, dokonce věří, že uniknou Bohu, který stále všechno sleduje, a jeho spravedlnosti, která nenávidí špatnost.

12e Často i mnozí z těch, kterým je svěřena moc, podlehnou přemlouvání svých přátel, pověřených správou jednotlivých záležitostí. Nesou pak spoluvinu za prolévání nevinné krve a podílejí se na nenapravitelných škodách, 12f protože ryzí rozvaha vládců byla oklamána podlou a zvrácenou lží.

12g To vše je zřejmé nejen z dávných příběhů, které se nám dochovaly – sami přece kolem sebe vidíte, jaké zhoubné bezbožnosti páchají nehodní lidé, kteří jsou u moci. 12h Do budoucna se proto musíme postarat, aby byl v říši zajištěn klid a mír pro všechny. 12i Musíme přistoupit ke změnám, abychom to, co nám bude předneseno, napříště posuzovali náležitě a spravedlivě.

12k Nuže, pobýval u nás jistý Haman Makedonský, 8:12k Přívlastek Makedonský je doložen shodně všemi rukopisy. Jedná se o anachronismus. Makedonci (Alexandr Veliký) spolu s Řeky dobyli Persii až r. 331 př. n. l. Zde se může jednat o narážku na kulturní tlaky v helénistických říších (ztotožnění pronásledovatele Hamana s prostředníky helenizace). syn Hamedatův (ve skutečnosti však nebyl perského původu a naše laskavost mu byla zcela cizí). 12l Dostalo se mu přízně, kterou chováme ke všem národům, a to do té míry, že byl dokonce nazván naším ‚otcem‘,8:12l Viz pozn. u 3:13f. takže se mu všichni vždy klaněli jakožto druhé nejdůležitější osobě království. 12m On ale toto své povýšení neunesl a chystal se nás připravit o vládu i o život. 12n Lstivými a promyšlenými úskoky se dožadoval záhuby našeho zachránce a stálého dobrodince Mordechaje, naší nevinné královské společnice Ester i celého jejich národa. 12o Myslel si, že nás tímto způsobem zaskočí jako bezbranné, aby pak mohl vládu nad Peršany předat Makedoncům.

12p My jsme však zjistili, že Židé, které ten trojnásobný proklatec chtěl dát vyhladit, nejsou žádní zločinci, nýbrž že se řídí těmi nejspravedlivějšími zákony. 12q Jsou to synové Nejvyššího, nejmocnějšího, živého Boha, díky němuž je také naše království řízeno tím nejlepším způsobem, a to jak za nás, tak za našich předků.

12r Uděláte proto dobře, když se nebudete řídit výnosem, který rozeslal Haman, syn Hamedatův. Sám jeho autor i celá jeho rodina byli totiž pověšeni na kůly u brány v Súsách, když mu všemohoucí Bůh rychle vyměřil zasloužený trest.

12s Opis tohoto listu vystavte na všech místech, aby se Židé mohli nadále svobodně řídit svými zákony, a pomáhejte jim v obraně proti těm, kdo na ně zaútočí v čas soužení, totiž třináctého dne dvanáctého měsíce (což je adar). 12t Toho dne totiž všemocný Bůh způsobí svému vyvolenému národu radost namísto záhuby.

12u A vy, Židé, slavte tento slavný den jako jeden ze svých významných svátků mnoha hostinami. Nám i našim přátelům mezi Peršany ať od nynějška připomíná záchranu, a těm, kdo proti nám kuli pikle, ať připomíná jejich záhubu.

12x Každé město a kterákoli provincie, jež se nezachovají podle tohoto výnosu, budou nemilosrdně zpustošeny ohněm a mečem. Na věčné časy pak zůstanou neobyvatelné pro lidi a nepřístupné dokonce i pro divou zvěř a ptáky.

Opisy listu ať jsou vystaveny v celém království lidem na očích, aby Židé mohli být v ten den připraveni k boji proti svým nepřátelům.

Jízdní poslové spěšně vyrazili vyplnit králova slova a nařízení bylo vyvěšeno i v Súsách.

Mordechaj pak vyšel ven oblečen do královského roucha, se zlatým diadémem a purpurovou čelenkou z kmentu. Když ho v Súsách uviděli, začali se radovat – pro Židy to byl slavný a šťastný den! V každém městě a v každé provincii, kde bylo nařízení vystaveno, kdekoli byl ten výnos zveřejněn, propukli Židé v radost a veselí a pořádali bujaré hostiny. Mnozí z ostatních národů se tehdy požidovštili a dali se obřezat, protože dostali z Židů strach.