Isa Izaiáš, kapitola Kniha proroka Izaiáše, kapitola 9
Lid, který chodil v temnotách,
veliké světlo uvidí,
těm, kdo žili v zemi stínu smrti,
světlo zazáří.
Rozmnožil jsi tento národ,
jeho radost jsi rozhojnil,
a tak se radují před tebou,
jako se radují při sklizni,
jako se veselí vojáci,
když se dělí o kořist.
Rozlámeš jho, jež ho tížilo,
prut šlehající jeho rameno
i hůl jeho utiskovatele
jako při midiánské porážce.9:3 Sd 7
Veškerá obuv válečná
i roucha krví zbrocená
budou určena k spálení,
budou pohlcena plameny.
Vždyť se nám narodilo dítě,
byl nám dán syn;
na jeho ramenou spočine vláda
a bude nazýván:
Podivuhodný rádce, Mocný Bůh,
Otec věčnosti, Kníže pokoje.
Jeho vláda stále poroste
a jeho pokoj bude bez konce.
Na Davidově trůnu usedne,
aby vládl jeho království,
aby je ustanovil a upevnil
právem a spravedlností
od toho dne až navěky.
Horlivost Hospodina zástupů
to způsobí!
Jeho hněv ještě nekončí
Pán poslal slovo proti Jákobovi
a dopadlo na Izrael.
Dozví se o tom všechen lid,
Efraim i ti, kdo bydlí v Samaří,
ti, kteří ve své nadutosti
se zpupným srdcem říkají:
„Cihly byly zbořeny,
my však budeme stavět z kamení!
Plané fíkovníky byly skáceny,
my je však vyměníme za cedry!“
Hospodin proti nim vzbudil Recinovy protivníky,9:10 tj. Asýrii (srov. Iz 8:6–7)
jejich nepřátele poštval proti nim.
Zepředu Aramejci, zezadu Filištíni
plnými ústy Izrael hltali.
Tím vším ale jeho hněv stále nekončí,
jeho ruka se ještě chystá udeřit!
Lid se však nevrátil k tomu, kdo jej ranil,
Hospodina zástupů hledat nechtěli.
Proto Hospodin Izraeli odťal hlavu i ocas,
palmový kmen i rákos v jednom dni.
(Tou hlavou je stařec a hodnostář,
ocas je prorok, jenž učí lži.)
Neboť vůdci tohoto lidu jsou svůdci,
a kdo šli za nimi, se dali oklamat.
Proto Pán neušetří9:16 podle Kum (MT: nemá radost nad) jejich mladíky,
neslituje se nad jejich sirotky a vdovami,
neboť jsou všichni bezbožní a zlí
a všechna ústa mluví nesmysly.
Tím vším ale jeho hněv stále nekončí,
jeho ruka se ještě chystá udeřit!
Zlo totiž vzplálo plameny,
polyká trní i bodláčí,
zapaluje i lesní houštiny,
až se sloupy dýmu zvedají.
Hněvem Hospodina zástupů proto zčerná zem
a tento lid bude plameny pohlcen.
Nikdo nemá slitování ani nad bratry,
každý hltá maso vlastních příbuzných.
Krájel napravo, zůstal hladový,
hltal nalevo, a chce víc.
Manases Efraima, Efraim Manasese,
na Judu se pak vrhli společně.
Tím vším ale jeho hněv stále nekončí,
jeho ruka se ještě chystá udeřit!