Rev Zjevení, kapitola Zjevení Janovo, kapitola 16
Sedm číší Božího hněvu
Tehdy jsem uslyšel z chrámu mocný hlas, jak říká těm sedmi andělům: „Jděte, vylijte těch sedm číší Božího hněvu na zem.“
První odešel, vylil svou číši na zem a na lidech, kteří měli znamení šelmy, i na těch, kteří se klaněli jejímu obrazu, vyvstaly zlé a zhoubné vředy.
Druhý pak vylil svou číši do moře. To se obrátilo jakoby v krev mrtvého a veškerá živá duše v moři zemřela.
Třetí pak vylil svou číši na řeky a na prameny vod a obrátily se v krev. A slyšel jsem anděla vod, jak říká:
„Jsi spravedlivý, ty Svatý,
ty, který jsi a kterýs byl,
že jsi to usoudil!
Protože prolévali krev svatých a proroků,
tys jim dal pít krev, jak si zaslouží.“
Tehdy jsem uslyšel, jak se od oltáře ozvalo:
„Ano, Pane Bože Všemohoucí,
tvé soudy jsou pravdivé a spravedlivé.“
Čtvrtý pak vylil svou číši na slunce a bylo mu dáno pálit lidi ohněm. Lidé byli páleni velikým žárem a rouhali se jménu Boha, který má moc nad těmi ranami, avšak nečinili pokání, aby mu vzdali slávu.
Pátý pak vylil svou číši na trůn té šelmy a její království bylo zatemněno. Lidé se bolestí kousali do jazyka a rouhali se nebeskému Bohu pro své bolesti a pro své vředy, avšak nečinili pokání ze svých skutků.
Šestý pak vylil svou číši na tu velikou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce. Tehdy jsem spatřil, jak z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházejí tři nečistí duchové podobní žabám. Jsou to duchové démonů, kteří konají zázračná znamení a vycházejí ke králům země a celého světa, aby je shromáždili k bitvě toho velikého dne Všemohoucího Boha.
„Hle, přicházím jako zloděj.16:15 Zj 3:3 Blaze tomu, kdo bdí a střeží svá roucha, aby nechodil nahý a nebyla vidět jeho hanba.“
A shromáždil je na místo, které se hebrejsky jmenuje Armagedon.16:16 Har Megiddo v severním Izraeli
Sedmý pak vylil svou číši na ovzduší a z chrámu zazněl od trůnu mocný hlas: „Stalo se!“ Nastaly hlasy, hromobití, blýskání a veliké zemětřesení – tak veliké zemětřesení, jaké nebylo, co jsou lidé na zemi. To veliké město se tehdy roztrhlo na tři díly a města národů padla. Veliký Babylon byl připomenut před Boží tváří a Bůh mu dal kalich s vínem svého vášnivého hněvu. Tehdy zmizely všechny ostrovy a hory se nedaly najít. Z nebe padaly na lidi veliké kroupy těžké jako cent. A kvůli ráně těch krup se lidé rouhali Bohu, neboť ta rána byla nesmírně veliká.