EsG Ester (řecká), kapitola Přídavky k Esteru, kapitola 5
Dnes pořádám slavnost
Třetího dne Ester dokončila modlitbu, odložila kajícné roucho a oblékla si slavnostní šaty. 1a Když se takto okrášlila, volala Vševidoucího Boha a Zachránce. Potom si k sobě vzala dvě služky – o jednu se zlehka opírala a druhá šla za ní a nesla jí vlečku. 1b Přímo zářila v rozkvětu své krásy, tvář měla šťastnou a vypadala mile, ale srdce se jí svíralo strachy. 1c Prošla všemi dveřmi, až konečně stanula před králem. Seděl na královském trůně, na sobě všechny odznaky svého majestátu, celý ve zlatě a drahokamech a šla z něj nesmírná hrůza. 1d Pozvedl tvář planoucí slávou a vrhl na ni pohled plný hněvu. Královně se podlomila kolena. Zbledla a začala omdlívat, až klesla na rameno služky, která šla před ní. 1e Bůh ale obměkčil královo srdce. S obavou rychle vstal z trůnu, vzal ji do náručí a utěšoval ji mírnými slovy, dokud se nevzchopila: 1f „Co je ti, Ester? Jsem přece tvůj manžel.5:1f dosl. bratr Buď klidná, nezemřeš. To nařízení se týká jen našich poddaných.5:1f srov. Est 4:11 Pojď blíž.“
Pak zvedl své zlaté žezlo, položil jí ho na šíji a objal ji. „Pověz, co je s tebou,“ vybídl ji.
Odpověděla: „Viděla jsem tě, pane, jako Božího anděla a srdce se mi zachvělo strachem z tvé slávy. Jsi totiž úžasný, pane, a tvá tvář je plná půvabu.“ 2b A při těch slovech omdlela.
Král se polekal a všechno služebnictvo ji muselo křísit. Potom jí král řekl: „Co si přeješ, Ester? Co si žádáš? Dám ti cokoli, třeba i půl království.“
„Dnes pořádám slavnost,“ odpověděla Ester. „Ráčil by král přijít i s Hamanem na hostinu, kterou dnes připravím?“
„Hned sežeňte Hamana,“ řekl na to král. „Ať Ester splníme její přání!“
A tak oba přišli na hostinu, na kterou je Ester pozvala. Když potom popíjeli, král Ester vyzval: „Co si přeješ, královno Ester? Cokoli si žádáš, dostaneš.“
„Co si přeji,“ odpověděla, „a co si žádám? Ráčí-li mi král prokázat laskavost, ať přijde také zítra s Hamanem na hostinu, kterou jim připravím. Zítra připravím totéž co dnes.“
Haman od krále odcházel velmi rozveselen a v dobrém rozmaru. Když však na dvoře uviděl Žida Mordechaje, strašně se rozhněval. Přišel domů, zavolal své přátele a svou ženu Zósaru a začal jim vykládat, jak je bohatý a jak ho král slavně poctil, když ho posadil na přední místo a povýšil ho nad přední hodnostáře království. „Královna nepozvala na večeři s králem nikoho jiného než mne. A mám pozvání i na zítřek,“ vyprávěl Haman. „Všechnu radost mi ale kazí, když vidím na dvoře toho Žida Mordechaje!“
Jeho žena Zósara a přátelé mu tedy poradili: „Nech uříznout kůl padesát loket5:14 asi 23 m vysoký a ráno řekni králi, ať dá Mordechaje na ten kůl pověsit. Pak můžeš jít s králem vesele na hostinu.“ Ten nápad se Hamanovi zalíbil, a tak dal připravit kůl.