Sir Sírachovec, kapitola Kniha Sírachovcova, kapitola 17
Hospodin stvořil lidi z hlíny
a znovu je do ní navrací.
Určil jim čas a sečetl jejich dny,
dal jim však moc nade vším, co je na zemi.
Oblékl je silou, jakou má on sám,
ke svému obrazu je učinil.
Všem tvorům vnukl strach z lidí,
aby vládli nad zvěří i ptactvem.17:4 Některé rukopisy uvádějí v. 5: Hospodin je obdařil pěti smysly, jako šestý jim dal rozum a jako sedmý jazyk, který smysly tlumočí.
Dal jim dar rozhodování, jazyk, oči a uši
a také srdce, aby přemýšleli.
Naplnil je rozumem a věděním,
také o dobru a zlu je poučil.
Vložil jim své světlo17:8 Jiné rukopisy: svou bázeň nebo: své oko. do srdcí,
aby jim ukázal velikost svého díla,17:8 Některé rukopisy uvádějí v. 9: A dal jim, aby navěky oslavovali jeho divy.
aby jeho svaté jméno chválili
a líčili velkolepost jeho díla.
Předložil jim vědění,
zákon života jim dal za dědictví.
Uzavřel s nimi věčnou smlouvu,
o svých ustanoveních je poučil.
Spatřili nesmírnou slávu na vlastní oči,
vlastníma ušima slyšeli jeho slavný hlas.
Řekl jim: „Vyvarujte se všeho zla“17:14 srov. Jb 28:28; Ž 34:14–15; 37:27; Př 3:7; 4:27; 1Te 5:22
a přikázal jim, jak se chovat k bližnímu.17:14 Lv 19:11–18
Obrať se k Hospodinu
Lidské cesty leží stále před ním,
před jeho očima se neskryjí.17:15 Některé rukopisy uvádějí v. 16 a začátek v. 17: Jejich cesty už od mládí vedou ke zlu, místo srdcí z kamene nedokážou mít srdce z masa. 17 Při dělení národů celé země…
Každému národu ustanovil vládce,
Hospodinovým podílem však zůstal Izrael.17:17 Některé rukopisy uvádějí v. 18: … jeho prvorozený, kterého živí svou rodičovskou péčí, dává mu světlo lásky a neopouští ho.
Všechny jejich skutky jsou před ním zjevné jak slunce,
své oči stále k jejich cestám upírá.
Jejich nepravosti nejsou Hospodinu skryty,
všechny jejich hříchy má před sebou.17:20 Některé rukopisy uvádějí v. 21: Hospodin je však dobrý a zná své stvoření; nenechá je a neopustí, ale slituje se nad nimi.
Lidská štědrost je pro Hospodina pečetí,
laskavosti člověka si váží jak zřítelnice oka.
Nakonec povstane a rozdá odměny,
každému odplatí, jak si zaslouží.
Kajícným umožňuje, aby se vrátili,
povzbuzuje ty, kdo ztrácejí naději.
Obrať se k Hospodinu a opusť hříchy,
popros ho osobně a přestaň klopýtat.
Vrať se k Nejvyššímu, odvrať se od nepravosti,
a velmi si zprotiv si každou ohavnost.
Kdo bude chválit Nejvyššího v podsvětí?
Nemají mu snad dobrořečit živí?
Mrtvý mu nevzdá díky, tak jak ten, kdo nikdy nebyl;
Hospodina mohou chválit jen živí a zdraví.
Jak veliké je Hospodinovo slitování
a odpuštění těm, kdo se k němu vracejí!
U lidí nic takového možné není,
vždyť lidský tvor je smrtelný.
Co je jasnější než slunce? A i ono mívá zatmění.
Tím spíše tělo a krev myslí na špatnosti.
Hospodin řídí mocnosti v nebeské výšce,
a všichni lidé jsou prach a popel.