Isa Izaiáš, kapitola Kniha proroka Izaiáše, kapitola 22
Ortel nad Jeruzalémem
Ortel nad Údolím vidění:22:1 slovní hříčka: Údolí vidění (Ge-chizajon) připomíná jméno jeruzalémského údolí Ge-hinom
Co je ti,
že jsi celé vystoupilo na střechy,
město plné křiku a bouření,
město hýření?
Tví mrtví nebyli mečem zabiti,
v boji nepadli.
Všichni tví vůdci se rozprchli,
bez výstřelu z luku byli zajati.
Všichni tví utečenci byli spoutáni,
jakkoli daleko utekli.
A proto říkám: „Nechte mě,
abych se hořce vyplakal.
Utěšit se mě nesnažte –
můj lid stihla záhuba!“
Pán, Hospodin zástupů,
způsobil v Údolí vidění
den hrůzy, porážky a zmatení,
den boření hradeb a křiku mezi horami.
Elam svůj toulec uchopil,
muži na vozech a na koních,
i Kír ukázal svůj štít!
Vozy zaplavily tvá krásná údolí,
brány obklopili jezdci na koních –
Juda byl zbaven ochrany!
V ten den ses ohlížel po zbraních Lesního paláce.22:8 1Kr 7:2; 10:16–17 Prohlédli jste mnohé trhliny ve Městě Davidově a shromáždili jste vodu v Dolní nádrži. Sečetli jste jeruzalémské domy a některé jste zbořili, abyste zpevnili hradby, a mezi obě hradby jste napustili vodu ze Staré nádrže.22:11 2Kr 20:20; 2Le 32:1–5
Neohlíželi jste se však po Tvůrci města; nevšímali jste si Toho, kdo je odedávna budoval!
Pán, Hospodin zástupů,
vás volal toho dne:
„Plačte a truchlete,
oholte hlavy, pytlem se oblečte!“
A hle – radost a veselí,
porážení dobytka, zabíjení ovcí,
masné hody, vinné pitky:
„Jezme a pijme,
vždyť zítra zemřeme!“
Hospodin zástupů mi řekl do uší: „Ten hřích vám nebude odpuštěn až do smrti.“ Tak praví Pán, Hospodin zástupů.
Ortel nad Šebnou a Eliakimem
Toto praví Pán, Hospodin zástupů:
Jdi říci tomu slouhovi,
správci paláce Šebnovi:
Co tu pohledáváš?
Co myslíš, že tu znamenáš,
že sis tu dokonce i hrobku vytesal?
Vytesal sis hrobku pěkně ve výšce,
místo odpočinku sis vykutal ve skále.
Jen se, ty hrdino, podívej,
jak tě Hospodin pevně popadne,
jak prudce s tebou zatřese!
Zavine tě do klubíčka jako míč,
zakutálí tě do širé krajiny.
Tam umřeš i s chloubou svých vozů –
domu svého pána jsi dělal ostudu!
Z tvého postavení tě vyženu,
budeš zbaven svého úřadu!
V ten den povolám svého služebníka Eliakima, syna Chilkiášova, obléknu mu tvé roucho a opášu ho tvou šerpou. Do jeho rukou předám tvou pravomoc a stane se otcem obyvatel Jeruzaléma a domu Judova. Na jeho rámě vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře. Zapustím ho jako hřeb v pevné zdi a stane se trůnem chlouby svého otcovského domu. Na něm bude viset všechna váha jeho otcovského domu, jeho ratolestí a výhonků – všemožné drobné nádobí od pohárků až po džbány.
V ten den, praví Hospodin zástupů, onen hřeb zapuštěný v pevné zdi povolí, vylomí se a spadne a náklad na něm visící se roztříští. Tak promluvil Hospodin.