SirEclo SírachovecEclesiástico, kapitolacapítulo Kniha SírachovcovaSabedoria de Jesus Ben Sirá, kapitolacapítulo 12

Komu prokazovat dobro

Prokazuješ-li dobro, poznej, komu je prokazuješ,

a on ti za tvou laskavost poděkuje.

Prokazuj dobro zbožnému a on tě odmění;

a když ne on, pak jistě Nejvyšší.

Žádné dobro nečeká toho, kdo se drží zla,

a také toho, kdo chudým nedává.

Zbožnému dej,

ale hříšnému nepomáhej.

Prokazuj dobro poníženému,

bezbožnému ale nedávej.

Odepři mu chléb a nedávej mu,

jinak se posílen vrhne na tebe:

za všechno dobrodiní, jež jsi mu prokázal,

bys potom dostal dvojnásobek zla.

Hříšníky totiž nenávidí i Nejvyšší

a ztrestá bezbožné, jak si zaslouží.

Dobrému dej,

ale hříšnému nepomáhej.

Nikdy nevěř nepříteli

Přítel se nepozná ve štěstí,

nepřítel se neukryje v neštěstí.

Má-li se člověk dobře, jeho nepřátelé se trápí,(a)12:9 Hebr. znění: jsou přátelští.

má-li se špatně, i přítel ho opustí.

Nikdy nevěř svému nepříteli –

jako rez žere kov, tak působí jeho zlost.

I když se poníží a půjde shrbený,

udrž si odstup a chraň se před ním.

Chovej se k němu, jako bys leštil zrcadlo –

nakonec vše vyjde najevo.

Nestav ho po svůj bok,

jinak tě svrhne a zabere tvé místo.

Neposazuj ho po své pravici –

zatouží sedět tam, kde ty!

Nakonec pochopíš má slova,

s lítostí uznáš, že jsem tě varoval.

Kdo lituje zaklínače, kterého uštkl had,

nebo všechny, kdo si zahrávají s šelmami?

Stejně dopadne ten, kdo se stýká s hříšníkem –

do jeho hříchů se zaplete.

Nějakou dobu s tebou zůstane,

když ale zakolísáš, zradí tě.

Na rtech nepřítele mohou být sladká slova,

v srdci však přemítá, jak tě srazit do bláta.

V očích nepřítele mohou být i slzy,

když však přijde příležitost, vrhne se po tvé krvi.

Ve tvém neštěstí přispěchá dřív než ty –

předstírá pomoc, ale chce tě podrazit!

Bude třást hlavou a lomit rukama,

bude hodně vzdychat, tvář samá přetvářka!