Num Numeri, kapitola Čtvrtá kniha Mojžíšova, kapitola 5
Čistota tábora
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykážou každého malomocného,5:2 Lv 13 každého trpícího výtokem5:2 Lv 15 a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém. Vykažte jak muže, tak ženu, vykažte je z tábora ven, aby neposkvrnili tábor těch, mezi nimiž přebývám já sám.“ Synové Izraele tak tedy učinili a vykázali je z tábora ven přesně tak, jak Hospodin pověděl Mojžíšovi.
Náhrada škody
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil. Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil.5:7 Lv 5:20–24 Kdyby po poškozeném nezůstal příbuzný, jemuž by se nahradila škoda, bude odškodnění odevzdáno Hospodinu pro kněze, a to kromě berana, jímž se za něj vykoná obřad smíření.
Ze všech svatých darů, které mu synové Izraele přinesou, připadne vždy obětní příspěvek knězi. Každému připadnou jeho svaté dary; co kdo dá knězi, patří knězi.“
Zákon žárlivosti
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Mluv k synům Izraele: Kdyby se od někoho odvrátila manželka a byla mu nevěrná, kdyby s ní spal jiný muž a kdyby s ní bez vědomí jejího manžela obcoval, takže by se v tajnosti poskvrnila beze svědků a nepřistižena, učiníte toto: Zmocní-li se muže žárlivost vůči jeho manželce, ať už se skutečně poskvrnila či nikoli, přivede ji ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu efy5:15 asi 1,6 kg ječné mouky. Nepolije ji však olejem a nepoloží na ni kadidlo,5:15 Lv 2:1 neboť je to moučná oběť žárlivosti, moučná oběť připomínky, která má poukázat na vinu.
Kněz ji pak vezme a postaví ji před Hospodina. Kněz nabere do hliněné nádoby svatou vodu,5:17 zřejmě voda z umyvadla před svatyní (Ex 30:17–21; 29) vezme trochu prachu z podlahy Příbytku a hodí jej do té vody. Když tu ženu postaví před Hospodina, rozpustí jí vlasy a do rukou jí vloží moučnou oběť připomínky, jež je moučnou obětí žárlivosti. Kněz pak bude mít v ruce hořkou vodu prokletí a bude ženu zapřísahat: ‚Jestliže s tebou žádný muž nespal a neodklonila ses od svého manžela k nečistotě, buď zproštěna účinku této hořké vody prokletí. Jestliže ses však od svého manžela odvrátila a poskvrnila ses, když s tebou obcoval jiný muž než tvůj manžel‘ – tehdy kněz bude tu ženu zapřísahat přísežnou kletbou a řekne jí – ‚pak ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní kletbou a zlořečením! Ať dopustí, aby tvůj klín zvadl a tvé lůno oteklo! Ať tato hořká voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby tvé lůno oteklo a tvůj klín zvadl!‘
A žena odpoví: ‚Amen, ať se tak stane.‘
Kněz pak tyto kletby napíše na pergamen a spláchne je do hořké vody. Hořkou vodu prokletí dá té ženě vypít, aby se v ní obrátila v hořkost. Potom kněz vezme z její ruky moučnou oběť žárlivosti, nabídne ji Hospodinu a přinese ji k oltáři. Vezme z té moučné oběti do hrsti památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu. Pokud se poskvrnila a dopustila se vůči svému manželu nevěry, voda prokletí v ní zhořkne, její lůno oteče a její klín zvadne, a tak se ta žena stane ve svém lidu kletbou. Pokud se však neposkvrnila a je čistá, bude zproštěna nařčení a bude moci počít dítě.
Toto je zákon žárlivosti. Platí v případech, kdy se žena odvrátila od svého manžela, a tak se poskvrnila, nebo když se muže zmocní žárlivost vůči jeho manželce. Postaví ji před Hospodina a kněz při ní vykoná vše podle tohoto předpisu. Manžel bude prost viny, žena však svou vinu ponese.“