SirSi SírachovecSiracide, kapitolachapitre Kniha SírachovcovaLivre du Siracide, kapitolachapitre 40

Bídný úděl člověka

Každého člověka čeká těžká dřina,

na Adamových dětech leží těžké jho

ode dne, kdy vyjdou z matčina lůna,

do dne, kdy se vrátí do země, matky všech.

Jejich srdce plní strach a starosti,

mají předtuchu dne smrti.

Od toho, kdo sedí na skvostném trůnu,

až po ubožáka v prachu a popelu,

od toho, který nosí purpur a korunu,

až po toho, kdo chodí v pytlovině,

všude jen hněv a závist, neklid a zmatek,

strach ze smrti, zlost a svár.

Dokonce i v noci, když leží v posteli,

člověka trápí jeho sny.

Odpočine si jen málo, nebo vůbec ne,

i ve spánku je bdělý jako za bílého dne;

děsí ho představy v jeho mysli,

jako by právě utíkal z bitvy.

V nejvyšší nouzi pak procitá,

překvapen, že se není čeho bát.

Tak je tomu u všech tvorů od člověka po zvíře,

pro hříšníky to však platí sedminásobně:

Smrt a krev, svár a meč,

neštěstí a hlad, zkáza a bič.

To vše čeká na bezbožné

a kvůli nim také došlo k potopě.

Všechno na zemi se vrací do země,

tak jako všechna voda proudí do moře.(a)40:11 Hebr. a syr. znění: … do země, a co je z nebe, se vrací do nebe.

Klamné a skutečné radosti života

Všechny úplatky a křivdy jednou zmizí,

ale věrnost vytrvá navěky.

Nepoctivé bohatství vyschne jako řeka

a odezní jako hrom, co zaburácí v bouři.

Štědrý člověk má důvod k radosti,

zločinci ale míří do záhuby.

Potomci bezbožných nemají mnoho ratolestí,

jsou jako nečisté kořeny na holé skále,

jako rákosí kdekoli u vody na březích řeky,

co usychá(b)40:16 Podle hebr. znění (LXX: se vytrhá). dřív, než všechny byliny.

Dobročinnost je jako rajská zahrada

a almužna zůstává navěky.

Samostatnost a pracovitost přináší sladký život,

ale najít poklad je nad to obojí.

Mít děti a založit město – tím si člověk dělá jméno,(c)40:19 Následující text až po úspěšným podle hebr. znění (v LXX chybí).

ale najít moudrost je nad to obojí.

Dobytek a zahrady činí člověka úspěšným,

ale výtečná žena je nad to obojí.

Víno a hudba potěšují srdce,

ale láska k moudrosti je nad to obojí.

Flétna a loutna zpříjemňují píseň,

ale příjemný hlas je nad to obojí.

Oko touží po kráse a půvabu,

ale rašící osení je nad to obojí.

Přítel nebo druh přijdou vždycky vhod,

ale žena s rozumem(d)40:23 Podle hebr. (LXX: s manželem). je nad to obojí.

Příbuzní a pomocníci zachrání v těžké chvíli,

ale almužna je nad to obojí.(e)40:24 srov. Sir 16:14; 29:11–13; Tob 4:7–11; 12:8–9

Zlato a stříbro zajistí dobré postavení,

ale dobrá rada je nad to obojí.

Bohatství a síla pozvednou sebevědomí,

ale úcta k Hospodinu je nad to obojí.

Úcta k Hospodinu nepůsobí škodu,

kdo ji má, nemusí hledat oporu.

Úcta k Hospodinu je jako rajská zahrada –

zaštítí lépe než jakákoli sláva.

Žebrota

Nežij, chlapče, jako žebrák;

je lepší umřít nežli žebrat!

Když člověk šilhá po cizím stole,

jeho živoření ani není životem.

Jíst cizí jídlo, to poskvrňuje nitro;

moudrý a vychovaný si dá pozor.

Žebrota je sladká v ústech nestydy,

v břiše se mu ale jak oheň rozpálí.